Srpen 2009

Pc hry s koňmi-svět koní

29. srpna 2009 v 21:33 Hry s konmi
Svět Koní Já chci jezdit
Popis:
Ve hře nebude tvou jedinou starostí mít svého originálního koníka, ale také se musíš naučit se o něj patřičně postarat, včetně krmení, kartáčování, napojení vodou atd. Učit jezdit a skákat a ukazovat svého koně s pomocí přátel z řad instruktorů. Udržíš-li svého koně šťastného, budeš odměněn novými místy které budeš moci prozkoumat. Pokud budeš úspěšný pak ty a tvůj kůň se stanete nejlepšími přáteli.
___________________________________________________________________________
Svět Koní Já chci skákat
Popis:
Cválej se svým koníkem tou nejvyšší rychlostí na 20 fascinujících tratích v 5 zemích. Chytej " Karotkový bonus " na tratích pro ultra zrychlení a své soupeře nechej daleko vzadu v oblacích prachu. Ale také buď opatrný, nesmíš před překážkami váhat a rychle je přeskakovat, jinak ztrácíš drahocenný čas. Fantastická grafika, stylový hudební doprovod a skvělá možnost jak si zahrát s kamarády nebo s rodinou v síťové hře, dělá tuto hru atraktivní a zábavnou pro každého ! - vytvoříš si svůj osobitý charakter: vlastní výstroj, sedla, ostruhy či rajtovní kalhoty - sbírej bonusy, přeskakuj překážky a nalézej ty nejlepší zkratky - 3 různé herní módy: arkáda, jízda na čas a síťová hra až se čtyřmi hráči najednou.
_____________________________________________________________________________
Svět Koní Já chci závodit
Popis:
Třetí díl populární trilogie " Svět koní: Já chci závodit" tě provede celoročním kolotočem dostihů. Hlavním úkolem je co nejlépe připravit svého dostihového koně na závody. Na tratích pak chytej "jablíčka", které zvýší tvou rychlost, skákej přes různé překážky a rajtuj své koně během celé sezóny! Můžeš cválat společně až s osmi kamarády v síťové hře nebo po internetu. Ve hře pro jednoho hráče si můžeš vybrat z širové nabídky herních módů jako je: Arkádové ježdění, jízda na čas nebo z plnění různých úkolů.

nooo hezkéé

29. srpna 2009 v 21:30 Malby
Pár kreseb koní...



Jaký kůň se ke mě hodí?

29. srpna 2009 v 21:24 Testíky..
Výsledkem následujícího testu bude několik výchozích bodů, které prozradí, jaký typ jezdce jste a jaký kůň by se k vám nejspíše hodil. Poznamenejte si počet červených, zelených, modrých, žlutých a černých bodů, podle odpovědí u jednotlivých otázek, které vyberete, a přečtěte si vyhodnocení k barvě, které odpovídá největší počet čtverečků, které jste vybrali.


úplně souhlasíspíše souhlasínesouhlasí
1. Moje ježdění by mělo spočívat hlavně ve vyjížďkách, které by mě a mému koni měly přinést zábavu a relaxaci.
Zelená
Modrá
Červená
2. Rád bych se se svým koněm ukazoval na veřejnosti, například účastnil se závodů nebo přehlídek.
Žlutá
Červená
Černá
3. Nevadí mi nervózní a problematičtí koně.
Modrá
Červená
Černá
4. Musím přiznat, že se někdy během ježdění ponořím do snění.
Modrá
Zelená
Černá
5. Dávám přednost koním, které musím pobízet, před těmi obzvlášť temperamentními.
Černá
Zelená
Červená
6. Malí, šikovní koně jsou mi většinou milejší než velcí koně.
Zelená
Černá
Žlutá
7. Mám rád rychlé, živé koně, i když se někdy dostanou mimo kontrolu.
Červená
Žlutá
Černá
8. Přeji si koně s výrazným vzezřením.
Žlutá
Modrá
Zelená
9. Mám rád/a dlouhé cvalové reprízy v terénu.
Červená
Zelená
Černá
10. Nevadí mi, když se můj kůň příležitostně lekne nebo neplánovaně nacválá.
Červená
Žlutá
Černá
11. S radostí bych se se svým koněm účastnil/a Hubertových jízd, přinejmenším si je dokáži představit.
Červená
Žlutá
Černá
12. Péče o mého koně ve stáji a při čištění mi dělá přinejmenším stejně velkou radost jako ježdění.
Modrá
Zelená
Červená
13. Nerad jezdím sám do terénu.
Černá
Zelená
Červená
14. Přál bych si vycvičit svého koně sám.
Modrá
Zelená
Černá
15. Když během vyjížďky narazím na překážku, láká mě to, přeskočit ji.
Červená
Žlutá
Černá
16. Drezurní ježdění (příp. reining) je pro mě důležité a dělá mi radost.
Žlutá
Modrá
Červená
17. Jezdecký výcvik je pro mě víc, než jen nutné zlo; hodina na obdélníku mě potěší stejně jako vyjížďka.
Žlutá
Modrá
Zelená
18. Se svým koněm plánuji vyrazit na vandr (puťák).
Zelená
Modrá
Žlutá
19. Rád se starám také o nemocné koně a ve veterinární medicíně se vyznám opravdu dobře.
Modrá
Zelená
Žlutá
20. Při výběru stáje je pro mě obzvláště důležité, aby byla k dispozici použitelná jízdárna.
Žlutá
Modrá
Zelená
21. Stáj pro mého koně přijme i koně, kteří trochu vybočují z obvyklého řádu. Mohl bych přijít i s hřebcem, mladým koněm nebo problémovým koněm.
Žlutá
Modrá
Černá
22. Kdo nikdy nespadl z koně, není žádný jezdec!
Červená
Zelená
Modrá
23. Při rychlých jízdách nebo při skákání mám vždycky strach, že by kůň mohl upadnout a zranit se.
Černá
Modrá
Červená
24. Rád připravuji (čistím) svého koně před závody nebo přehlídkami.
Žlutá
Modrá
Zelená
25. Když se můj kůň na nějaké akci trochu rozruší a přitom například capluje nebo se předvádí, připadá mi to spíše veselé, než bych se bál.
Červená
Žlutá
Černá
Každá barva v testu odpovídá určitému jezdeckému zaměření nebo vlastnosti. Zajímavé pro určení jezdeckého typu a tím pro volbu správného koně je především kombinace různých sklonů, přání a představ. Takže není neobvyklé, když se ve vašem vyhodnocení objeví určitá různorodost. Vaše osobní vyhodnocení naleznete pod barvou, kterou jste zaškrtli v nejvíce případech. Jestliže jste dvě barvy zaškrtli stejně nebo skoro stejně často, měli byste si přečíst informaci k oběma barvám.
Když převažuje zelená...
Zelená barva v tomto testu zastupuje "pratyp" rekreačního jezdce, tedy jezdecký typ, jehož hlavním cílem jsou vyjížďky na příjemném, nekomplikovaném koni. Zástupci tohoto typu často chodí jezdit jen o víkendu a nechtějí moc pracovat, spíše si to užít. Jezdecký výcvik tento typ rád omezuje na minimum - extrémní případy věří reklamním sloganům typu "Kupte si koně té nebo oné rasy a můžete si jezdecký výcvik ušetřit!", nebo se jako samouk ohání ospravedlněním "Já jsem přece jen rekreační jezdec." To pro vás neplatí, pokud jste kromě zelených zaškrtli také více modrých čtverečků. V tom případě patříte pravděpodobně k většině rekreačních jezdců, kteří se navzdory nedostatku času snaží o dostatečný základní výcvik sebe i svého koně. Jejich potřebám vyhovuje v první řadě kůň, který klade menší nároky na čas a práci a od přírody je tak vyrovnaný, že i delší jezdecké pauzy bez problémů přežije. Nejlepší jsou v tomto případě robustní koně, jako například hucul, hafling, konik, bosenský horský kůň, dülmenerský kůň, norik. Jestliže preferujete spíše velké koně, přichází v úvahu freiberger, klusák nebo český teplokrevník (jakýkoliv teplokrevník) těžšího typu. Tyto rasy jsou obzvláště vhodné, pokud jste ve svém dotazníku našli i žluté čtverečky a máte ctižádost účastnit se trekkingových nebo distančních závodů. Také s islandským koněm a zástupcem rasy Tenessee Walker lze velice dobře spojit vyjížďky a občasnou účast na závodech. Hlavně pokud se ve vašem dotazníku objevilo i pár černých čtverečků je pro vás vhodnější dospělý nebo také starší kůň než mladé zvíře. Mladý kůň pro vás přichází v úvahu, jen pokud jsou zelené čtverečky v rovnováze s modrými a nechybí ani pár červených.
Když převažuje modrá...
Modrá barva zde zastupuje pečovatelské a pracovní nasazení, které jezdec s radostí investuje do svého koně. Pro "modrý typ" je kůň středobodem života. Takový člověk je nejlepším zákazníkem pro všechny poskytovatele služeb pro koně, od jezdeckého kurzu až po doplňková krmiva. Čím více modrá převažuje, tím méně vám záleží na samotném ježdění - postarat se o koně je hlavní úkolem a cílem. Rád si pořizuje hříbě, vidí ho vyrůstat a sám si ho potom obsedne. To je v každém případě vhodné jen pokud ve vašem vyhodnocení převažují červené čtverečky nad černými! Modré typy se zajímají o vše, co souvisí s péčí o koně, často si tykají s veterinářem a často jsou velmi vnímaví, což využívají při práci s problematickými koňmi, pokud na to mají jezdecky. Bohužel na to kladou modré typy jen malý důraz. Pokud jejich zasněný, ezoterický postoj převáží, často uvěří slibům různých guru nebo se pevně drží víry, že láska a trpělivost stačí i nápravě nebezpečných koní. To může být opravdu nebezpečné!
Ideálním koněm pro výrazný modrý typ jsou citliví koně, ale ne za každou cenu vysoko v krvi. Mezi malými koňmi naleznete svého vysněného koně možná mezi anglickými poníky, jako connemara a welshpony nebo také mezi camargskými koňmi. Další rasy jsou obzvláště vhodné, pokud jste vedle modré zaškrtli i hodně žluté, neboť to všechno jsou skvělí koně na předvádění. Vhodní velcí koně by v tomto případě byli frízové nebo andaluští koně. Kdo vedle modré zaškrtl hodně zelené, má často sklony k turistice na koni, nebo k distančnímu ježdění. Zde opět přichází v úvahu teplokrevníci, klusáci nebo také arabo-haflingové nebo norik moderního, všestranného typu. Kdo se kromě modré může vykázat i více červenými čtverečky, ten je možná ideální jezdec pro plnokrevníka, araba nebo achaltekince.
Když převažuje červená...
Červená barva v tomto testu zastupuje "odvahu", kterou vykazujete při zacházení s koňmi, nebo možná míru neohroženosti. Výrazné červené typy milují razantní jízdy na ohnivých koních, nenechají ležet stranou žádnou překážku a celé léto se těší na Hubertovu jízdu. Pár červených čtverečků v dotazníků je k dobru každému jezdci, protože je vždy lepší přibližovat se ke koni sebevědomě než úzkostlivě. V extrémním případě spěje sebejistota červeného typu až k troufalosti a bezohlednosti vůči koni. Proto je lepší, jestliže jste vedle červených získali i pár zelených a modrých čtverečků. Zvláště kombinace červená-modrá znamená dobrou "ruku" i pro nervózní a obtížně jezditelné koně, spojení zelená-červená může naproti tomu poukazovat na jezdecký minimalismus (špatný jezdec) v kombinaci s přehnanou odvahou. V tom případě je vhodná větší sebekritika! Právě červený typ, který rád jezdí rychle, potřebuje jezdecký výcvik! Červené typy potřebují koně, kteří jdou rádi dopředu, ale jsou dostatečně klidní, aby v případě nouze občas také dali pozor na svého jezdce. Červení jsou většinou spokojení s teplokrevníky nebo německými nebo anglickými poníky. Jestliže se ve vašem dotazníku objevilo kromě červené i hodně modré, spojujete v sobě možná nadšení pro plnokrevné koně s citlivostí, takže vyjdete dobře i s plnokrevníky. V kombinaci se žlutou se asi nadchnete pro parkury, lovecké jízdy nebo distanční dostihy. Přichází v úvahu teplokrevník s velkým podílem plnokrevníka stejně tak jako hunter nebo angloarab.
Když převažuje černá...
Černá barva zde znamená vysoce ceněné otázky bezpečnosti při ježdění. Černý typ vyhledává klidné, spolehlivé koně, o jejichž zdraví a spokojenost se velice dobře stará. Nerad se vystavuje riziku, skákání, všestrannost nebo lovecké ježdění nejsou jeho parketa. Výrazný černý typ dává často přednost drezurnímu obdélníku nebo jezdecké hale před vyjížďkami; kdo kromě černých zaškrtnul mnoho žlutých čtverečků, zaměřuje se téměř vždy na drezuru nebo westernové ježdění jako uspokojení své sportovní ctižádosti. V tom případě by byl nejvhodnější těžší teplokrevník jako třeba bádensko-württenberský, holštýnský nebo zweibrückenský, těžší typ českého teplokrevníka nebo zástupce typických westernových plemen jako quarter nebo appaloosa. Jestliže si zvolíte barokní plemeno, je lepší koupit spíše valacha nebo klisnu než hřebce. I když se zdá jako velmi "milý", určitě za čas rozpozná možnou nejistotu svého jezdce a možná ji i využije. Od určitého počtu černých čtverečků v dotazníku se rozumná opatrnost při zacházení s koňmi stává spíše strachem a úzkostlivý, přehnaně opatrný jezdec je skoro stejně ohrožený jako šíleně odvážný. I robustní kůň - který je vhodný jestliže jste kromě černých zaškrtli i zelené čtverečky - ztratí jednou svou vyrovnanost, jestliže je neustále ježděn nejistým, nervózním jezdcem. Pokud jste zaškrtli více jak deset černých čtverečků, rozmyslete si ještě jednou, jestli opravdu musíte mít vlastního koně. Možná vás víc uspokojí příležitostné ježdění na klidném koni u přátel, nebo pravidelné vyjížďky v dobré jezdecké škole na vyrovnaném školním koni.
Kdo kromě černých čtverečků zaškrtl mnoho modrých, ten má sklony klást přehnaný důraz na péči o koně a/nebo kvůli práci ze země úplně přestat jezdit. Jestliže jste v sobě objevili tyto sklony, můžete u nich klidně zůstat. Konečně kdo říká, že člověk musí být s koňmi šťastný jen jako jezdec? Bude pro vás vhodný starší kůň, nebo kůň s lehkými zdravotními problémy. Nebo se rozhodnete pro malé plemeno pony a budete se věnovat práci na dvou lonžích nebo nacvičování cirkusových kousků.
Když převažuje žlutá...
Žlutá barva zde znamená zájem jezdce, prezentovat svého koně na veřejnosti. Žlutý typ dává přednost reprezentativním, často velkým koním s nápadným vzezřením, často upřednostňuje hřebce před valachy a klisnami. To není žádný problém, pokud se ve vyhodnocení tohoto dotazníku objevuje i dost modrých a červených čtverečků, protože to naznačuje, že jeho odvaha a připravenost, být svému koni dobrým jezdeckým partnerem jdou s jeho ctižádostí dobře dohromady. V extrémních případech má žlutý typ sklon kupovat si "hotového" koně a potom se s minimem znalostí přihlásit na nejbližší možné závody. Úspěch s touto metodou je ale vždy pouze krátkodobý. Sebekritika je na místě, pokud se objevuje žlutých čtverečků mnoho, nebo pokud jsou doplněny zelenými! Tato poslední kombinace by mohla naznačovat jezdecký minimalismus (nezájem o jezdecký výcvik). Na druhé straně to může ale znamenat jen to, že je pro vás správné ustájení a jezdecké procházky jako relaxace vedle sportu stejně důležité jako úspěch na kolbišti.
Výběr koně pro žlutý typ by se měl řídit jezdeckým stylem, kterému dává přednost. Zde je to důležitější, než u všech ostatních typů, protože žlutý typ se chce blýsknout, a to těžko dokáže s islandským koněm na drezurním obdélníku! Kdo kombinoval žlutou s modrou, užije si mnoho radosti s koněm, který vyžaduje hodně péče, nejlépe s hustou hřívou a ocasem jako třeba fríský kůň, andaluzan nebo lipicán, fanoušek vícechodových koní bude spokojený se saddlebredem. Také rození přehlídkoví koně jako velští pony jsou u tohoto typu ve správných rukou. Při mytí, zaplétání hřívy a ocasu a zdobení před akcí bude žlutý typ jako ryba ve vodě!

Druhy udidel

29. srpna 2009 v 21:23 Koníci
UDIDLA A PÁKOVÁ UDIDLA
Obyčejné udidloUdidlo obyčejné
Dvakrát lomenéUdidlo dvakrát lomené
Olivové udidloUdidlo olivové
DéčkoUdidlo déčko
Guriové udidloUdidlo guriové
Slabé roubíčkovéUdidlo roubíčkové
Pákové udidlo bez jazykového obloukuUdidlo pákové bez jazýčkového oblouku
Pákové udidlo "S" s jazykovým obloukemUdidlo pákové s jazýčkovým obloukem
Pákové udidlo s tzv. pumpovým udítkemUdidlo pákové s pumpovým udítkem
PelhemPelhem
Gumová podložka pod podbradní řetízekGumová podložka pod podbradní řetízek
Kožená podložka pod podbradní řetízekKožená podložka pod podbradní řetízek
Podbradní řetízekPodbradní řetízek

Co by jsme měli mít u koně

29. srpna 2009 v 21:23 Koníci
Čabraka
Deka(do stáje i výběhu!!)
Dečka(pod sedlo)
Vodítka
Ohlávka
Lonž

Kování koně

29. srpna 2009 v 21:21 Kovář
Takže aby to tady nebylo pořád stejné tak jsem si řekla, že vám sem napíšu kování koníka. Někoho by to zajímalo. Takže jdeme na to. Napíšu vám sem postup jak se to přibližně dělá. Ju?
  1. Pokud je kůň okovaný, musí kovář nejprve sejmout starou podkovu. Pomocí odsekávacího nože a kladiva odštípne konce podkovíků, které drží podkovu na kopytě.
  2. Pak pomocí kleští vytáhne starou podkovu.
  3. Kopyto očistí a oštípe přerostlou rohovinu kopytními kleštěmi. Většinou je třeba rohovinu odstranit spíš z míst okolo prstu než ze zadní části kopyta.
  4. Kopytním nožem pak zarovná střelku kopyta a chodidlo.
  5. Rašplí zarovná povrch chodidla, který nese váhu. Musí být úplně hladký.
  6. Mezitím dá do výhně rozžhavit podkovu. Může použít i starou podkovu, kterou právě sundal. Na kovadlině pak pomocí kleští a kladiva vyková rozžhavenou podkovu do vyžadovaného tvaru.
  7. Uchopí podkovu do kleští a přiloží ji kobni na kopyto. Pokud podkova nemá ten správný tvar, znovu ji vytvaruje na kovadlině.
  8. Jakmile podkova správně sedí, zchladí ji v kbelíku se studenou vodou.
  9. Pak přiloží podkovu na kopyto a zatluče podkováky. Obvykle používá osm podkováků, ale někdy si i vystačí se šesti.
  10. Hroty podkováků pak pomocí kladiva ohnu do tvaru háčků a rozklepu je do nýtů.
  11. Nakonec položí kopyto do trojnožky, rašplí obrousí vyčnívající podkováky a okraje kopyta dokonale uhladí
    A poté je koník šťastný (že ho nebolí nožky) a dovádí v ohradě. :)

Kování koně - podrobnější

29. srpna 2009 v 21:20 Kovář
na začátku musím upozornit na to, že tato stránka, přestože je v sekci návody, NENÍ návodem na kování koní, pouze obsahuje návod na výrobu podkovy.

Kování koní je vysoce odborná činnost a v ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ ji nemůže vykonávat laik, byť by to byl jeho vlastní kůň !
To, co si na koni nejvíce ceníme, jsou jeho nohy, které přenášejí jeho sílu a rychlost. Každý majitel ví, že málo pomohou koni pěkné tělesné tvary, nemá-li dobrých nohou. Nohy jsou nejvíce namáhanou částí koňského těla a žádná jiná část netrpí tolika různými nemocemi, vadami a úrazy.
Kopyto je prstový orgán lichokopytníků, který se vyvinul modifikací pokožky, škáry a podkoží, ale i kostry, kloubů a šlach. Ač je kopyto velmi dobře přizpůsobeno ke svému účelu, přenosu síly a tlumení nárazu při došlapu, kopyto bez ochrany vystačí pouze koni volně běhajícímu v přírodě, neboť zde se kopyto opotřebí o tolik o kolik právě naroste. Avšak člověk od koně vyžaduje určitou práci a to navíc v terénu, který není pro koně přirozený. Tím dochází k nadměrnému opotřebení kopyta a ztrátě pracovního výkonu.

Již od té doby, co člověk koně domestikoval, se snažil kopyto chránit. První důkazy pocházejí ze starověkého Egypta a Říma. Římané však nepřibíjeli podkovu, tak jako to děláme dnes. Kopyto chránili tzv. hipposandálem, který byl zhotoven z kůže, lýčí, rákosu nebo dřeva a později i z kovu. Takovýto sandál kryl celé chodidlo a byl připevňován řemínkem. Neměl však dostatečnou odolnost, tak jeho rozšíření nebylo velké. Nejstarší podkovy, které se na kopyto přibíjely, byly nalezeny na uzemí Francie, Belgie Švýcarska a Německa. Tyto podkovy byly zhotoveny z bronzu, mely vlnitý okraj, podlouhlé dírky a byly bez čapek. Někteří archeologové tyto nálezy datují do doby před Kristem, jiní až do druhé poloviny prvního tisíciletí po Kristu. Dle některých pramenů, asijské národy znaly tento způsob podkování dříve než národy evropské. Kdo však vynalezl podkování a kdy, není podnes objasněno. České země jsou v této oblasti dosti opožděné. Z vykopávek lze soudit, že s širším podkováním koní se započalo až v 11. či 12. století n.l.
Účelem podkování není jen kopyto chránit. Dalším neméně významným úkolem podkovy je zlepšení přenosu síly. Bosé kopyto snadněji podklouzne jak koni v tahu tak koni pod sedlem. Dalším velmi významným úkolem je ortopedické využití podkovy, kdy se podkovář snaží vyrovnat vady kopyta a postoje ať vrozené nebo získané.
Tvarově se od sebe podkovy zpočátku lišily místem svého původu. Například arabské podkovy byly ve své podstatě oválné plíšky s velkým kruhovým otvorem uprostřed a menšími otvory po obvodu přední poloviny, které sloužily jako dírky pro hřebíky. V Evropě se tvar podkov podobal tvaru dnešnímu, ale lišily se zejména svým zpracováním, počtem dírek a čapek. Dnes je možno podkovy rozdělit dle svého účelu. Pro koně dostihové jsou používány velmi lehké a úzké podkovy zvané drátenice. Hladké podkovy pro koně jezdecké se nazývají pantoflice. Dobře kryjí nosný okraj i část chodidla. Takovéto podkovy mohou býti opatřeny ozuby různých tvaru, tupé, špičaté, čímž se zamezí podklouznutí. Ozub může být kovaný, kde je nevýhodou, že nelze sejmout nebo šroubovaný. Podle typu ozubu se pak podkovy nazývají ozubky nebo šroubovky. Podkova pro koně tažné je podobná pantoflici, ale je mohutnější. Opět je vybavena ozuby a v přední části tzv. hmatcem, který muže být výměnný nebo napevno a slouží zrovna tak jako ozub proti smýkání. U koní, kteří chodí po dlažbě není kovová podkova zcela vyhovující, neboť kov po dlažbě klouže. Z tohoto důvodu se u tažných koní přes ozuby připevňuje gumový práh, který zároveň tlumí došlap. U jezdeckých koní je možno využit široké nabídky pogumovaných pantoflic nebo plastových podkov. Naši dědové, kteří těchto výhod gumy a plastu ještě nemohli využívat, mely vymyšleny důmyslné náhražky. Jako např. lana zalisovaného do upravené spodní plochy podkovy. Pro přichycení podkovy slouží zvláště tomu uzpůsobené hřebíky, podkováky. Hlavička i tělo podkováku je příčném průřezu obdélníkového tvaru. V podélném řezu je hlavička nahoře užší než uprostřed a krčkem přechází v tělo. Též špička je atypická. Obě užší strany těla se sbíhají do středové osy, ale jedna delší strana probíhá v jedné rovině s tělem a druhá delší strana pak tvoří asymetrickou špičku. Tento tvar je velmi důležitý. Při zatloukání podkováku dochází k odtlačení špičky směrem ven a špička vyleze 2-3 cm nad nosným okrajem kopyta.
Ruční výroba podkov pro jezdecké koně je dnes v našich zemích vzácností. Většina podkovářů si pořizuje polotovary průmyslově vyráběné, které pak připasuje podle tvaru kopyta. Nicméně každý podkovář by měl umět vykovat si podkovu sám. K tomu je nejlépe použít pásovinu s poměrem stran 10:28 až 14:38 mm nebo kulatinu. Podle mohutnosti kopyta a typu podkovy se vybere vhodný rozměr. Pásovina nebo kulatina se nařeže nebo naseká na potřebnou délku tak, aby odpovídala obvodu podkovy. Po důkladném nahřáti se kulatina od středu zplošťuje k jednomu konci. Když podkovář dosáhne správného poměru výšky a šířky, vykove do takto připraveného ramene rýhu pomoci zvláště k tomu přizpůsobeného sekáče se zahnutým ostřím - rýhovákem. U pásoviny se vykove rýha rovnou. Nakonec se rameno zkove do oblouku. Druhé rameno podkovy se udělá stejným způsobem . Z takto připraveného polotovaru je potřeba ještě vykovat v přední časti nebo i po stranách čapky a prorazit obdélníkové dírky na podkováky v rýze. Pak se ramena zkrátí na potřebnou délku a vytvarují do zevnitř zkoseného tvaru. Nakonec se upraví hrany vnějšího a vnitřního okraje a podkova se srovná, aby horní nosná plocha byla v rovině.



Před vlastním přibitím podkovy se musí kopyto k tomu připravit. Po sejmutí staré podkovy se z chodidla odstraní přebytečná rohovina. Jelikož chodidlo není kryto podkovou, odstraní se jen nezbytně nutná část, aby bylo chodidlo dostatečně silné a nedošlo k jeho prošlápnutí nebo otlačení např. o kámen. Dále se upravuje rohový střel, který probíhá od zadní části kopyta přibližně do první třetiny od předu kopyta. Je to velmi důležitý orgán, který slouží jako jakýsi gelový tlumič při došlapu. Rohová stěna se odstřihne kleštěmi nebo odsekne tzv. utínkou. Nakonec se pokrátí špička kopyta podkovářskou rašplí a zarovná nosný okraj tak, aby podkova dosedala celou svoji plochou na kopyto. Každý kůň má trochu jiný tvar kopyta, a proto je nutné před přibitím podkovu přizpůsobit jeho tvaru. Nikdy se nepřizpůsobuje kopyto podkově, ale podkova kopytu. Někteří podkováři při nasazování podkovy volí variantu "za tepla", kdy se podkova nahřeje a na krátkou chvilku přiloží ke kopytu. Tento krátký kontakt se žhavím železem koni neublíží. Dojde k lepšímu zarovnání nosného okraje kopyta. Jak jsem již zmiňoval podkováky, kterými se podkova přichytí jsou vytvarovány tak, aby mohly být probity ven. Vylezlá špička se pak kleštěmi odštípne. Nechá se vyčnívat jen krátká část, která se zahne v protisměru zatlučení. Tím se docílí toho, že není tak jednoduché podkovák vytáhnout a podkova drží. Při přípravě kopyta je nutno dbát na jeho tvar a provádět korekturu tak, aby se jeho přirozený tvar nezhoršoval nebo tvar již pokaženého kopyta zlepšoval. Podkování je nutné opakovat po 6 až 8 týdnech, aby kopyto nepřerostlo, což by mělo za následek zhoršení pohybu koně.
Okováno před 8 týdnySnímání staré podkovyKopyto po sejmutí podkovy
Úprava chodidlaÚprava střelkyŠtípání rohové stěny
Upravené kopytoPřiměření podkovyPřibíjení

NýtováníNově okované kopyto

Na každé podkově rozeznáme: část přední (tělo), dvě ramena, plochu horní (nosnou), plochu spodní (půdní), vnější a vnitřní okraj, který má spodní a horní hranu. Plocha horní musí být hladká a svažovat se od vnějšího okraje k vnitřnímu o 1-2 mm. Plocha půdní je opatřena rýhou, která sahá do 2/3 tloušťky podkovy. Rýha má obě stěny šikmé. V rýze se probíjejí dírky pro podkováky. Tvar dírky je konický, aby do ni mohla zapadnout hlavička podkováku. Počet dírek je závislý na velikosti podkovy u malých podkov postačí 3 dírky v každém rameni a u velkých podkov to může být až pět dírek v rameni. Jejich rozmístění je velmi důležité. Podkovák nesmí přijít do patkové části kopyta, aby nedošlo k omezení mechaniky tlumení došlapu. Proto se dírky pravidelně rozmisťují od začátku ramene nejdále do 2/3 jeho délky. Z vnějšího okraje se vykove čapka, která překrývá stěnu kopyta. Umístění čapek je závislé na typu podkovy u jezdeckých koní lze obecně rozdělit na podkovy přední, na kterých je čapka jedna v přední části a podkovy zadní, na kterých jsou čapky dvě asi v první třetině každého ramene. U tažných koní se většinou vykovají čapky tři, v přední částí a v ramenech, kde je podkova nejširší. Čapky přidrží podkovu na kopytě, aby nemohlo dojít ke střihu podkováků a sesmeknutí podkovy z kopyta.

Podkovářství je specifická část kovářského řemesla, vyžadující nejen znalosti kovářské, ale především veterinární. Proto jsem o napsání a nafotografování této stránky jsem požádal jednoho podkováře, který se kováním koní zabývá řadu let.

Koně na silnici

29. srpna 2009 v 21:19 Služby kolem koním
Ty tam jsou doby, kdy po cestách jezdila koňská spřežení a volské povozy a lidé se při spatření prvních automobilů děsili a pro jistotu se raději křižovali.
Časem získalo lidstvo k autům důvěru a v průběhu tohoto století se jejich výroba rozrostla natolik, že i ty nejsmělejší odhady z konce minulého století se staly úsměvným věštěním.
Jak si však člověk po technické stránce ulehčoval a zdokonaloval život, začalo se mu po čtyřnohých řehtajících kamarádech stýskat a jízda na koni se ke konci 20. století stala módou.
Možná se již některým řidičům stalo, že při jízdě automobilem potkali jezdce na koních, kteří kráčeli po silnici nebo silnici přecházeli či jeli podél ní. Pokud svým autem a způsobem jízdy koně nevyděsili k smrti či bezhlavému úprku, byl to jistě milý pohled. Aby po takových setkáních zbývaly opravdu jen dobré vzpomínky, připomeneme si to nejpodstatnější z dopravních předpisů a hlavně si řekneme, jak by se jezdci i řidiči při setkání na vozovce měli chovat a proč. Pro jízdu na kole a na zvířatech platí paragraf 60 vyhlášky Č. 99 z roku 1989. Tam je také uvedeno, že jezdci na koních by měli jezdit po pravé straně a v období snížené viditelnosti a v noci řádně osvětleni.Na silnici,
Důležité je, aby si i jezdci na koních vzali dopravní předpisy týkající se jízdy na koních na silnici k srdci a skutečně je respektovali. Silniční síť je na našem území natolik hustá, že v mnoha případech jezdcům nezbývá nic jiného než silnici přecházet či po ní jít. Většina jezdců se však snaží vozovkám vyhýbat nejen kvůli značnému provozu, ale i z důvodů tvrdého povrchu silnice pro nohy koní.
V čem tkví riziko setkání automobilu s koněm? Existuje mnoho koní, kteří byli nuceni si na hustý provoz na silnicích zvyknout. K nim patří i koně, kteří slouží v povoznické službě ve větších městech, kde vozí zvědavé turisty historickými jádry měst. Dalšími uživateli vozovek jsou pracovní koně, kteří se za prací musejí přemísťovat "po kopytě" - jsou to například koně tažní používaní v zemědělství, chladnokrevní koně pracující v lese, ale často i koně jezdečtí. Pak ale existuje velká skupina koní, která se s auty setkává jen výjimečně a podle toho reaguje - aut se bojí, různě poskakuje, prchá před nimi či naopak se bezhlavě vrhá do silnice.Na silnici!! Pozor..,
Řidiči nákladních i osobních aut by proto kolem koní měli projíždět pomalu, se zvýšenou opatrností, někdy mohou i počkat až koně silnici přejdou - je velmi nebezpečné, když část koní silnici přešla a zbytek koní musí počkat. Stádový pud je někdy silnější a koně by mohli vběhnout autu do cesty, protože by zrovna chtěli být u ostatních koní na druhé straně vozovky.

Někdy jezdec na koni nezpozoruje právě přijíždějící auto a jestliže řidič automobilu koně s jezdcem včas spatřil, je lepší přibrzdit než nervózně troubit. Troubení při setkání s jezdcem na koni raději nepoužívat vůbec - snad jen v případě nenadálého možného střetu, jinak může dojít k nebezpečným reakcím koně a pádu jezdce, někdy i přímo pod auto. Střetnutí auta s koněm nemusí ani pro řidiče dopadnout dobře. Škodolibé troubení už k setkání s jezdeckou dvojicí nepatří vůbec - je to hrubé ohrožování jezdcovy bezpečnosti.
Jsou řidiči, kteří nejen zatroubí, ale ještě přidají plyn, přičemž se mihnou tak blízko kolem koně na silnici, že vyděsí i otrlé a zkušené jezdce. Je potřeba si uvědomit, že na koni můžete jednou sedět i vy, vaše děti nebo děti vašich známých a že si můžete sami zažít, jak je nepříjemné a nebezpečné, když řidiči řítící se kolem ignorují vaši přítomnost na silnici.
O vztahu mezi koněm a automobilem, řidičem a jezdcem by se dalo psát ještě dlouho, ale podstatné je a o to vás prosím, až se setkáte s jezdci a koňmi (nebo i jinými zvířaty či zvěří) na silnicích, snižte rychlost nebo zastavte, podívejte se na krásná ušlechtilá zvířata a pak se opatrně a zvolna rozjeďte. Přeji vám při setkáních s koňmi jen samé pěkné zážitky a radostné vzpomínky

Jak se jezdí na koni?

29. srpna 2009 v 21:18 Služby kolem koním
Mezi věřejností panuje všeobecně mylný názor, že na koně se člověk dostane tak, že nasedne. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že vsednutí do sedla je to poslední, co z normálního, jinak rozumně uvažujícího člověka dělá koního jezdce.
Tomuto okamžiku předchází celá řada událostí, která vás velice pozvolna, nenápadně vžene do stavu, ve kterém již zcela pasívně svěříte svůj život vrtošivému lichokopytníku.
Na koně vás totiž může dostat jedině neuvážená sázka, vaše sportovně založená přítelkyně nebo podobné neštěstí.
"Poslouchej, nechtěl bys jezdit na koni? Já se jen tak ptám. Tak chtěl?" "Ne!" "A proč ne?" Chtěla bys, abych se zabil?" "Já se taky ještě nezabila." "To je tedy argument." "Nic se ti nemůže stát. Nanejvejš spadneš." "Tak co bych lez na koně, když vím, že zase spadnu." "V tom je právě to krásný!" "Tak já v tom nic krásnýho nevidím." "Tak já se tě teda přihlásím." "Kam?" "No přece na jízdárnu." "Řek jsem, že ne. A hotovo!!"
Načež stojíte na jízdárně a koukáte vyděšeně na zvíře, které máte zkrotit. Kůň je velmi vysoký, dvakrát větší než vy, někdy i třikrát, záleží na tom, jak blízko stojíte. Mně osobně přivedli mamuta.
Zvířeti nikdy nesmíte dát najevo, že se ho bojíte. Klidně je pozdravte, plácněte něco o pačasí a opatrně se ztraťte. Nesmí vás však objevit vaše dívka, jinak jste ke koni dovlečen znovu.
Kůň je zvíře velice neklidné. Neustále se vám snaží šlápnout na nohu, povalit vás, rozmáčknout o stěnu, smýkat s vámi po stáji, zkouší ukousnout kus vaší nohavice, pohoní vás po dvorku a máte-li férového koně, zkamení pouze ve chvíli, když už vůbec nemůžete. Zabít zemdleného člověka ho prostě nebaví.
Přál bych lidem, kteří nadávají, že stupačky ve vlaku jsou moc vysoko, aby někdy v životě museli lézt na koně.
Lezete-li na koně, musí mu nejméně dva lidé držet hlavu, čtyři lidé nohy, někdo musí upoutávat jeho pozornost a tři lidé vám pomáhají do sedla. Na druhé straně musí někdo hlídat, abyste nepřepadl. Sám se držíte ze všech sil. Levou nohu musíte zvednout až k bradě, zaklesnout ji do třmenu, pravou se odrážet tak dlouho - až vás někdo vysadí. Kůň čeká trpělivě přesně do chvíle, kdy stojíte pouze na jedné noze. V okamžiku, kdy se odrazíte od země, couvne. Couvne málo, o půl kroku. Pokud spadnete hned, stojí dál jak přibitý. Poskočíte-li za ním, couvne opět. Tak dlouho, než žuchnete.
Řekl bych, že v té chvíli má kůň daleko větší smysl pro humor než vy. Když vás konečně vysadí, dostanete určitě křeč do lýtka. Tím máte záminku k okamžitému sesednutí. Zbytek dne můžete nosit zkřivený úsměv a říkat, že jste koni odpustil. Vzhledem k tomu, že vás ale příště budou muset vysazovat znovu, je lepší zůstat s křečí v sedle a nechat se zabít hned.
Jen málo vás v tu chvíli může uklidnit, že poprava koněm se děje za dozoru odborníka. Víte totiž, že i kdyby vaší jízdě asistovalo družstvo požárníků, nemůže nic zabránit koni ztrestat vaši troufalost: Dovolil jste si jemu, Veličenstvu, vlézt na hřbet. Kůň je dotčen a vy ztracen. "Jak to sedíte, ježíšmarjá, rovně si sedněte!" "Já už rovnějš nemůžu." "Vždyť jste tam stočený do klubíčka!" "Já spadnu!" "To spadnete stejně. Hlavu dejte nahoru, záda narovnejte..., tak a nohy, špičky nahoru, paty tlačit dolů, stehny svírat koně, ruce uvolněné, srovnejte ty záda...!" "Já nemůžu!" "Cóó nemůžete!?" "Takhle snad ani není možný, aby člověk narostl."
Když vás srovnají podle měřítek jezdecké krásy, máte pocit, že takhle pokroucený byste se neudržel ani na židli, přibité k podlaze. Cvičitel to ví a ví to i kůň. Oba z toho mají švandu.
Cvičitel mlaskne a kůň se pohne.
První jízdu musíte absolvovat na pevně ohraničeném prostoru. Je tam totiž stopadesátkrát větší naděje, že najdou vaše ostatky, než na volné louce. Pod vámi běsní rozbouřené vlnobití. Kůň má totiž tu zajímavou vlastnost, že se mu při chůzi pohybuje každý sval úplně na jinou stranu. A že se pohybuje, dává světu znát. Pod sedlem se to válí dopředu i dozadu, nahoru i dolů, ten pohyb nelze zastavit. Jste k smrti vyděšen a kůň z toho má živočišnou radost.
Když vás cítí na hřbetě ještě i po deseti krocích, udiveně se poohlédne a poskočí si. Docela lehounce. Krok sun krok.
Nepokažte mu náladu a spadněte ihned. Vám i koni bude večeře chutnat. V opačném případě bude chutnat pouze koni.
"Pobídněte toho koně, vždyť jde jako mrtvola!" "Já nemůžu, vypadly by mi nohy ze třmenů!?" "Ten kůň se plaší!" "Jakýpak plaší - asi z vás zrovna chcípl."
Nepřeji vám mít pod sebou chcíplého koně. Chcíplý kůň totiž vyhazuje, staví se na zadní, zmítá sebou a jeho jediným přáním je vytřást z vás duši.
Konečně cvičitel uzná, že se kůň dost vydováděl, udělá semhle támhle a - kůň stojí jako přibitý.
Je konec hodiny. Pomohou vám ze sedla, postaví vás na nohy, řeknou vám, jak se jmenujete a kůň vás odvede do stáje.
Nespravedlnost lidská nezná mezí, po každé hodině má kůň právo na cukr. Cukr platíte vy a navíc ještě platíte tolik flašek, kolikrát vás zvíře shodilo.
Motáte se kolem koně, kolena se vám chvějí a svaly na nohou chvilkami vypovídají službu. S jistým překvapením konstatujete, že nejen auto, ale i kůň si žádá po každé jízdě očištění. Jste na rozpacích, co se na koni vlastně myje. Uši a krk, nebo snad do půl těla?
Poučí vás, že kůň se nemyje, ale víchuje. Výroba správného slaměného víchu je obřad, při kterém si překroutíte ruce, popletete pravou ruku s levou nohou s ztratíte nervy. Zjistíte, že vích se nejlépe vyrábí pomocí osoby, která to umí.
Neméně složitý obřad, který hraničí s hazardem, je samotné víchování. Jste postaven před tvrdý fakt, že čistíte-li koně, musíte se nacházet v jeho tělesné blízkosti. Kůň má na vybranou hned několik možností, jak s vámi polaškovat: šlápnout vám na nohu, kousnout, seknout vás ocasem, přimáčnout ke stěně či kopnout. Inteligentní kůň zkouší všechny možnosti najednou. Času má na to dost, protože mu víchujete pěkně po pořádku krk, prsa, přední nohy, hřbet, břicho, zadní nohy.
Opravdový zápas s koněm začíná při čištění kopyt. Kůň totiž vlastní čtyři. Na všech stojí vahou svých pěti metráků. Prosby a výkřiky: "Podej pac!" kůň ignoruje. Vyhrožujete, škemráte, nadáváte, slibujete, pokoušíte se obrátit koně na záda - vše marně. Zkušení lidé na jízdárně vás poučí, že musíte nejdříve koně požádat o nohu, sjet mu po ní pěkně od shora dolů a když ji ohne, honem chytit a nepustit. Po mnoha neúspěšných pokusech se kůň uvolí a milostivě vám propůjčí nohu k provedení manikury. Oběma rukama pak držíte sakramentsky těžké zvíře, další rukou pak přidržujete kopyto a čistíte od hnoje a dalších neřestí, kterými se mu zachtělo projít.
Kůň je vytřen dosucha, koupete se v potu vy. Ale na vás se každý vykašle, protože kůň je tady pánem a chce se mu jíst.
Pomalu ale jistě se z vás stává otrok koní a ti s uspokojením zaznamenávají vaše ponížení. Nesčetné množství úsluh, kila cukru, která jim přinášíte na jízdárnu, odmění po čase tím, že vás vezmou s sebou na vyjížďku. A vida, neshazují vás už tak často, dbají na to, abyste se na nich jakžtakž udržel a když mají dobrou náladu, dokonce vás i někdy poslechnou.
Člověk, který kdysi býval rozumný, se tím okamžikem stává jezdcem. Jezdec - to je člověk zkrocen koněm. Takový jezdec prožívá radosti a slasti, které jsou všem běžným smrtelníkům nedosažitelné a nepochopitelné. Koně považuje za nadlidského tvora a podle toho s k němu chová.
Uznávám, že takový jezdec se cítí dokonale šťasten: nic ho netíží, starosti nemá, všechno přenechá koni.
A jako filatelista se dokáže rozplakat štěstím na cennou známkou, jako trampa nic v sobotu neudrží doma, jezdce okouzlí chvíle, strávené na koni, vedle koně, pod koněm. V jeho podání jsou zážitky plné dobrodružství, pocitů volnosti a štěstí.
"... a najednou přišla zatáčka, kůň inteligentně zatočil, ale já jel samozřejmě dál rovně..."
A jezdec se zalyká blahem, když vypráví, jak ho kůň nesl přes louky a polní cesty, jak spolu jen tak bloumali lesem a jak pili z potůčku.
Poroz na něho!!! takový člověk šíří infekci nebebezpečné nemoci: lásku ke koním. Když vás takový očarovaný člověk začne lákat do jezdeckého oddílu, raději se mu vyhněte velkým obloukem. Uvědomíte si nejlépe, co by vás čekalo, když si sednete a poručíte si: hlavu narovnat, špičky otočit nahoru, paty dolů, stehny svírat koně, paty od koně, ruce uvolněné, ramena nekrčit, tohle pokrčit, taky uvolnit, tady sevřít, nasedat, sesedat, vysedat...
Že se vám to povedlo?
Škoda vás, jestli právě teď potkáte sportovně založenou dívku...

Časopisy o koníčkách

28. srpna 2009 v 21:33
www.jezdectvi.cz - vše co potřebujete vědět,nějaké rady,tipy,jak se o koníka starat ale také co se děje na domácí a zahraniční scéně-např.parkury,drezura atd...moc oblíbený
www.i-minerva.cz -svět koní-něco podobného jako Jezdectví akorát je tam méně stránek ale také velice oblíbený
www.koneahribata.cz -takové "noviny"o koních a hříbátkách a všecno,co o nich potřebujete vědět-péče,jak obsedat,lonžvat atd..
www.casopisjamamkone.cz -také o koníčkách,a všem co o nich chete vědět

test který sem sama vyrobila:-* :))))

28. srpna 2009 v 21:31 Testíky..
1)co to je za plemeno?



a)fjordský kůň
b)hafling
c)hucul














2)co to je za plemeno?



a) arab
b)konik
c)hafling

















3)co to je za plemeno?


a)new forest pony
b)achaltekinský kůň
c)lipicán























4)co je to za pleeno?


a)fríský kůň
b)fjord
c)welsh pony























5)co je to za plemeno?


a)kinský kůň
b)anglický plnokrevník
c)arab































6) co je to za plemeno?


a)kathiavari
b)marvari
c)frísek



















































kuk





kuk







kuk
















kuk










kuk









kuk












kuk









kuk






1a)2c)3b)4b)5a)6c)


1 chyba=vynikající
2 chyby=dobrý
3 chyby=ujde
4 chyby=špatný
5 chyb=moc špatný
6 chyb=styd se za to












Knížky a časopisy o koních

28. srpna 2009 v 21:29

Dívky v sedlech

je 30 dílů a knížky vypráví o Carol,Stefi a Lise které jezdí v stájích Borovicové údolí a zažívají mnohá dobrodružství.

Klára a Drobeček



Klára žije se svým otcem a strýcem a sestřenicí a chodí pomáhat dostájí.Má tam svého oblíbeného koně Drobečka a zažívají spolu mnoho dobrodružství.

Týna a Pony


Týna jezdí stejně jako Klára ve stájích a má na starost koně jménem Pony.


Detektivní kancelář podkova


Děti řeší mnoho záhad a zaplétají se do nebezpečných dobrodružství.


KNIHY Z PONY CLUBU


JÁ SICE V PONY CLUUBU NEJSEM ALE MÁM RÁDA JEHO KNÍŽKY.

z edice PLONKREVNÍK



Hříbě jménem Naděje



je to nádherná knížka o tom jek 12 letá dívka zachránila hříbě před jistou smrtí.

Otazníky kolem Naděje



tu knížku jsem zatím bohužel nečetle takže nevím ci vní je=(

První velké Závody



Naděje jedzdí dostihy a vyhrává ale pak ji zraní namyšlený syn jeího majitele ale přesto Naděje zvítězí va velkých dostzích.

Naděje vítězí



Naděje jezdí dostihy ale pak se zraní a nemůže jezdit už dostihy ale nechají jí připustit.DOUFÁM ŽE SEM TO NAPSALA DOBŘE UŽ SI TO MOC NEPOMATUJJJU


Cesta za snem




Naději se narodilo hříbě a Ashley jezdí dostihy se svojí kobylkou Vévodkyní....


Zázrak v nebezpečí


tu knížku jsem taky zatím bohužel nečetla=(

ČASOPISY O KONÍCH

časopisy o koních

28. srpna 2009 v 21:28
Svět koní
SVĚT KONÍ:
Svět koní je časopis pro všechny malé i velké milovníky koní. V časopise naleznete řadu barevných fotografií, aktualit, zajímavostí, článků týkajících se zdraví apod.
kategorie:Koníčky
vydavatel:Minerva CZ, s. r. o.
url:http://www.i-minerva.cz/sve...
formát:A4, 210 × 297 mm
počet stran:64
vychází:6 vydání za rok
ISSN:neuvedeno
EAN:9771801537002
Jezdectví
JEZDECTVÍ:
Snad nejpopulárnější časopis o koních..
Měsíčník jezdců, chovatelů a milovníků koní - nejstarší a nejčtenější jezdecký měsíčník v ČR.

Informace ze všemožných oblastí jezdeckého, westernového a dostihového sportu, reportáže z významných jezdeckých závodů a dostihů, chovatelské informace, sportovní výsledky, termíny závodů, profily významných jezdců, chovatelů a osobností, odborné články o výcviku, etologii, krmení a ošetřování, právní poradna, informace o jezdeckém vzdělávání, hipologické zajímavosti..
Koně & hříbata
KONĚ A HŘIBATA: Měsíčník pro všechny milovníky koní.



Přesmyčka.1

28. srpna 2009 v 21:07
Přesmyčka znamená že mam třeba slovo Lunetka a přehážu písmena třeba uletakn.
Hádejte co je to za slovo!

1.eladlot-....

2.kačko-.....

3.ytarak-....

4.ůněls-......

5.astelakp-.....


přesmyška.2

28. srpna 2009 v 21:07
Další a taky těžší přesmyčka.

1)riketelak

2)etilvezor

3)oobonetk

4)oecvstlik

5)netrenit

testy-všeobecné

20. srpna 2009 v 22:32 Testíky..
1. Součást postroje nedovolující koni zvedat hlavu:

a) martingal
b) podbradník
c) uditko


2. Součást uzdečky obepínající nos je:

a) lícnice
b) nánosník
c) čelenka


3. Přehled předků určitého zvířete se dozvíme:

a) z rodného čísla
b) dotazem v zoo nebo v zoologickém oddělení Národního muzea
c) z rodokmenu


4. Produkt kůže, z něhož je vytvořeno kopyto je:

a) rohovina
b) nehtovina
c) kopytnina


5. Kastrovaný hřebec je:
Pro informaci: kastrovaný beran = skopec, kohout = kapoun, kozel = hňup, býk = vůl


a) vlach
b) valach
c) rap


6. Nejvyšší bod koňského hřbetu je:

a) kohoutek
b) sedlo
c) záď


7. Žlutá barva srsti se světlou hřívou je:

a) arabela
b) mortadela
c) izabela


8. Vypálený znak je:

a) výžeh
b) výpalné
c) úžeh


9. Kůň, jako zvíře, které konzumuje rostlinnou potravu je:

a) vegetarián
b) trávožrout
c) býložravec


10. Dvoukolový vozík do kterého je zapřažen klusák je:

a) fiakr
b) sulka
c) kluska

A TADY SE DOZVÍŠ SVOJE IQ
10 bodů
7 - 9 bodů
4 - 6 bodů
1 - 3 body
0 bodů

____________________________________________________________________________
1. ZKRATKA MEZINÁRODNÍ JEZDECKÉ FEDERACE

a)MJF
b)FEI
c)MFJS


2. JAKÉ JSOU ZÁKLADNÍ CHODY KONĚ?

a) KROK, KLUS, TRYSK
b) KROK, KLUS, SKOK
c) KROK, KLUS, CVAL


3. JAKÉ JSOU ROZMĚRY DREZURNÍHO OBDÉLNÍKU?

a) 25 X 50 nebo 25 X 60
b) 30 x 60 nebo 40 x 85
c) 20 x 40 nebo 20 x 60


4. PARKUR STUPNĚ "S" JE VYSOKÝ?

a) 130 cm
b) 110 cm
c) 90 cm


5. JAKÉ JSOU DRUHY NÁNOSNÍKŮ?

a) EVROPSKÝ, KRÁTKÝ, TROJITÝ, NÍZKÝ
b) EVROPSKÝ, AUSTRALSKÝ, WESTERNOVÝ, VYSOKÝ
c) HANOVERSKÝ, ANGLICKÝ, MEXICKÝ, KOMBINOVANÝ


6. KOLIK LITRŮ VODY KŮŇ DENNĚ VYPIJE?

a) 20 - 30
b) 40 - 60
c) 70 - 80


7. CO PATŘÍ MEZI OBJEMNÁ KRMIVA?

a) OVES, KOKOŘICE, ŠROT
b) SENO, SLÁMA, ZELENÁ PÍCE
c) SUŠENÉ MLÉKO, MINERÁLIE, VITAMÍNY


8. JAK ČASTO BY SE MĚL KŮŇ KOVAT?

a) KAŽDÝCH 6 - 8 TÝDNŮ
b) JEDNOU ZA MĚSÍC
c) 2 x ZA PŮL ROKU


9. KOLIK MÁ DOSPĚLÝ KŮŇ ZUBŮ?

a) KLISNA 34, HŘEBEC 38, VALACH 36
b) KLISNA 36, HŘEBEC 40, VALACH PODLE DOBY KASTRACE
c) KLISNA I VALACH 34, HŘEBEC 36


10. TĚLESNÁ TEPLOTA KONĚ JE:

a) 42 - 43 stupňů C
b) 35,5 - 36,5 stupně C
c) 37,5 - 38 stupňů C


TVŮJ VÝSLEDEK :O))

10 bodů
7 - 9 bodů
4 - 6 bodů
1 - 3 body
0 bodů
CO NÁM POVÍ VÝSLEDEK TESTU?

TVŮJ VÝSLEDEK :O))

10 bodů
7 - 9 bodů
4 - 6 bodů
1 - 3 body
0 bodů
_____________________________________________________________

1. Co je to barování?

a) vyjížďka na koni od baru k baru, vesničtí jezdci to nazývají zrestaurování, to je vyjížďka od restaurace k restauraci, v každé se dá 1 pivo a vyhraje jezdec, kteý dojede nejdál.
b) nedovolený způsob tréninku koní
c) skákání přes překážky triplebar a doublebar


2. Jaké jsou rozměry drezurního obdelníku?

a) do S 30 x 50, vyšší 30 x 70
b) do L 20 x 40, vyšší 20 x 60
c) do ZL 30 x 40, vyšší 30 x 60


3. Vzdálenosti kavalet v kroku jsou:

a) 80 - 100 cm
b) 90 - 110
c) 100 - 120


4. Jakou funkci má vnější otěž?

a) přenáší povely z vnitřní otěže
b) trenér na ní z kruhu nevidí, proto se s ní může více cukat
c) je vedoucí, vede koně po kruhu


5. Jaké doklady potřebuje jezdec pro start na závodech?

a) občanský průkaz, u nezletilých souhlas rodičů
b) jezdeckou licenci
c) potvrzení o bezinfekčnosti


6. Kdo odpovídá za bezpečnost jezdce při výcvikové hodině?

a) cvičitel, nebo trenér
b) městská policie ve spolupráci s policií ČR
c) majitel a pojišťovna u které je jízdárna pojištěna


7. V kolika letech může jezdec nejdříve skládat zkoušku ZZVJ?

a) v 18
b) v 15
c) ve 12


8. Doporučené očkování jezdce je proti:

a) tetanu
b) chřipce
c) spalničkám


9. Co je to mimochodník

a) kůň, který jen tak mimochodem skáče vysoké překážky
b) kůň, který soustavně chodí mimo cesty
c) kůň, který jde současně stejnou přední i zadní nohou na jedné straně


10. Kdo provádí kontrolu před drezurní zkouškou?

a) při podezření policie ČR provede dechovou kontrolu na alkohol
b) sbor rozhodčích a veterinář
c) strana zelených a obecní úřad

TVŮJ VÝSLEDEK :O))


10 bodů
7 - 9 bodů
4 - 6 bodů
1 - 3 body
0 bodů
______________________________________________________________
1. Jaký průměr má velký kruh?

a) 10 m
b) 15 m
c) 20 m


2. Čemu se říká u koní nálevka ?

a) opilá jezdkyně
b) měkká zduřenina na noze koně
c) nádoba, kterou se dává oves do žlabu


3. Tetanus je:

a) nemoc - také se jí říká "ztrnutí šíje"
b) Římský bůh jezdectva
c) Tetanus je několikanásobný vítěz Grand Canyon derby


4. Zlozvyk při kterém kůň hltá vzduch se jmenuje:

a) hrkání
b) plkání
c) klkání


5. Březost klisny trvá:

a) 3 měsíce
b) 33 týdnů
c) 333 dní


6. Co je to nákrok?

a) nepravidelnost chodu
b) drezurní cvik v Küru
c) šlápnutí na ostrý předmět a propíchnutí kopyta


7. Co dělá kůň, který zvedá horní pysk?

a) flirtuje
b) cení zuby k zastrašení nepřítele
c) flémuje


8. Co je to nášlap? :o)

a) proniknutí cizího tělesa do kopyta
b) nepravidelnost chodu
c) zranění člověka způsobené šlápnutím koně na jeho nohu


9. Co je to džigitovka?

a) dechové cvičení pro klusáky
b) ruská jezdecká čepice podobná kšiltovce
c) jezdecká hra nebo soutěž


10. Měsíční slepota je:

a) fyziologická perioda u klisny, kdy 1 x za měsíc málo vidí
b) opakovaný vnitřní zánět oka, při kterém dochází až i ke ztrátě zraku
c) někteří koně jsou při úplňku natolik fascinovaní měsícem, že jak do něho koukají, tak pak špatně vidí


TVŮJ VÝSLEDEK :O))

10 bodů
7 - 9 bodů
4 - 6 bodů
1 - 3 body
0 bodů
______________________________________________________________
1. Jaká písmena jsou na obdelníku o rozměrech 20 x 40 m?

a) A, K, E, H, C, M, B, F
b) A, B, C, D, E, F, G, H,
c) A, C, E, G, I, K, M, O,


2. Co musíš udělat, pokud jedeš z písmene H přes X do F?

a) budu dělat velký kruh. Musím tedy koně podélně ohnout.
b) musím přesednout na druhou nohu, protože měním směr jízdy
c) budu dělat vlnovku o 3 obloucích. Musím tedy koně ohnout v obratech


3. Jaký průměr má malý kruh?

a) 6 m
b) 12 m
c) 15 m


4. Přes která písmena pojedeš při cviku od stěny ke stěně?

a) F, X, H,
b) B, X, H,
c) F, X, M,


5. Který chod koně je dvoudobý?

a) krok
b) klus
c) cval


6. Velký kruh se jezdí?

a) do odvolání
b) pouze 1x
c) vždy 2x


7. Kolikadobý je cval?

a) dvoudobý
b) třídobý
c) čtyřdobý


8. Na které straně skoku je umístěn bílý praporek?

a) na levé
b) na pravé
c) bílý praporek neexistuje


9. Stacionála je:

a) trojbradlí
b) oxer
c) kolmý skok


10. Jaká je délka 1 cvalového skoku?

a) 1,2 - 1,5 m
b) 3,0 - 3,5 m
c) 0,8 - 09 m
TVŮJ VÝSLEDEK :O))

10 bodů
7 - 9 bodů
4 - 6 bodů
1 - 3 body
0 bodů
______________________________________________________________
1. Co je to klabonos?

a) točený levný salám, kterým se živí většina stájníků
b) pplk. Josef Klabonos - zasloužil se o zavedení dragounů do Čsl. armády v r. 1918
c) vyklenutý profil hlavy koně


2. Husar je:

a) samec od husy
b) jezdec uherské armády
c) bolest v kříži od dlouhodobého špatného sedu na koní


3. Moučná huba je:

a) nápadně světlé zbarvení huby koně
b) plísňové onemocnění nozder a huby koně plísní Moučnivkou koňskou - Mouccues equus
c) špatně otřená huba bílá od otrub


4. Pětichodný kůň je:

a) genetická úchylka, kdy klisna porodí hříbě s pěti nohama
b) koňské maso podávané na středověkých hradech při hostinách a připravované na 5 způsobů, tzv. 5 chodů k obědu
c) americké označení pro koně, kteří chodí krokem, klusem, cvalem, rychlým a pomalým mimochodem


5. Přetížená plec je:

a) když těžký tlustý jezdec sedí hodně vepředu
b) přehnané osvalení koně, ztěžující pohyb koně
c) zátěž koně při voltížním cvičení několika starších jezdců na jednom koni


6. Figury klasické:

a) pozemní cviky z vysoké školy v drezuře
b) známé postavičky z koňského prostředí, nechybějí na žádné koňské akci
c) jezdkyně, které mají hezkou souměrnou postavu


7. Croupada je:

a) když tě na vyjížďce postihne krupobití
b) nadzemní cvik španělské školy
c) jezdcův zvukový projev trávení po nadýmavém jídle z krup


8. Střelka nebo střel je:

a) rohovitý útvar na spodu kopyta
b) střelka je klisna a střel je hřebec, kteří vyhrávají dostihy a tzv.letí jak střela
c) kůň, který se splaší a vyhazuje jak střelený


9. Teplokrevník je:

a) kůň se zvýšenou teplotou
b) kůň s odlišnou sexuální orientací
c) kůň východního lehčího typu


10. Kleštiny jsou:

a) špičáky u valachů
b) dřevěná kostra chomoutu
c) druh podkov

10 bodů
7 - 9 bodů
4 - 6 bodů
1 - 3 body
0 bodů

Hry s koňmi plno her

8. srpna 2009 v 11:19 Hry s konmi
Horse Eventing - Vyberete si koníka,oblečení jezdce a začnete úrovní easy je tam parkur,potom drezura a pak cross a sou tři úrovně je to bezva hra.
Parkur - škoda že se jezdí jen jedno kolo stále dokola,ale je to bezva hra
Parkur 2 - další parkur,koník i jeho skoky vypadají celkem divně no
Dostihy - takové dostihy no moc jim nerozumím,klidně pošlete potom podrobný návod
Závůdek - vyberete si trošku směšnýho koníka a ovládáte jej myší musíte vždy dorazit první:-)
Stay the Distance - tyto dostihy asi každý zná vyberet koně a jedete
Show jumping - bezva hra určo všici znáte
Show Jumping 2 - toto určo také znáte
Barrel Racing - objíždíte barelly
Rainbow Dressup
Horse riding
Dostihy - ŠIPKAMI zatášíš,CTRLpopoháníš bičíkem(ale jen hnedka na začátku)a MEZERNÍKEM skáčeš
3.Snaž se se svým koníkem vyhrát závod - hraješ MYŠÍ skáčeš malé překážky tak 1 poklepeš a když velké tak 2 krát poklepeš a když zpomaluješ tak dej šipku doleva a když naopak přidáváš tak ji dej doprava
4.Uprav si svého koníka 2 - přenášej věci na vybraného koně
5.Kůň a jablko - ŠIPKAMI chodíš
7.Lisa&Bandit - ŠIPKOU DOPRAVA přecházíš rychlejšího kroku a ŠIPKOU DOLEVA zpomaluješ,MAZERNÍKEM skáčeš
13.Zpívající koně - klikej na koně a oni budou zpívat
14.Spirit-hra -NOVÉ


koně v umění a vědě

6. srpna 2009 v 13:05 Sochy koníků
Koně v umění a vědě Kůň byl námětem uměleckých děl od okamžiku, kdy lidé začali malovat obrazy a tvořit sochy. Některé důležité objevy vědy, lékařství a průmyslu, například vynález motoru, vznikly s pomocí koní. > První dochované obrazy koní se objevují na jeskynních malbách v Lascaux ve Francii a v Altamiře ve Španělsku. Vytvořili je pravěcí lovci na kamenné stěny před 15 000 lety. > Od doby kolem roku 500 př. n. l. až do římského záboru vzkvétala v Evropě keltská kultura. Keltové uctívali koně jako posvátná zvířata. V Anglii vytesávali velké křídově koně na úbočí kopců (Bílý kůň v Uffington Castle). > Starověcí Řekové zobrazovali na svých malbách a sochách koně téměř stejně často jako lidské postavy. Některé z jejich nejznámějších jezdeckých soch zdobí aténský Pantheon, který byl postaven v 5. století př. n. l. > Číňané také ve svých uměleckých dílech často zachycovali koně. Za vlády dynastie Tchang, která trvala od roku 618 do 907 našeho letopočtu, vzniklo mnoho krásných keramických sošek koní. > Čtyři bronzoví koně zdobí průčelí katedrály sv. Marka v Benátkách již více než osm set let. Někteří lidé věří, že byli vytvořeni ve 4. stol. př. n . l. Lysippem, jedním z nejznámějších řeckých sochařů. > Tapiserie z Bayeux byla zhotoveny brzy o bitvě u Gastingsu v roce 1066. V této bitvě byl anglický král Harold poražen Normany vedenými Vilémem Dobyvatelem. Tapiserie znázorňuje normanské jezdectvo bojující proti anglickým pěšákům. > Diego Velásquez (1599 - 1660) byl španělský malíř proslulý svými portréty královské rodiny. Narodil se v Seville a v roce 1623 byl jmenován dvorním malířem španělského krále Filipa IV. Namaloval řadu vynikajících portrétu krále, královny a jejich dětí, z nichž někteří jsou zachyceni na koních. Mnoha těchto obrazů je nyní vystaveno v madridském Pradu. > Georg Stubbs (1724 - 1806) byl anglický malíř a jeden z nejznámějších autorů obrazů koní. Svou kariéru zahájil jako malíř portrétů a ilustrátor lékařských knih. V 60. letech 18. století strávil šest let prováděním pitev koní a pak uveřejnil knihu Anatomie koně. Poté se stal oblíbeným ilustrátorem knih o zvířatech. > Theodore Géricault (1791 - 1824) byl známý francouzský romantický malíř. Byl nadšeným jezdcem na koni a namaloval řadu scén z dostihů a obrázků jízdního vojska. Zahynul při pádu z koně. > Leonardo da Vinci (1452 - 1519) byl jedním z největších umělců všech dob. Také pitval lidská a zvířecí těla včetně koní a vytvářil anatomické kresby. Byl přesnější než cokoliv, co bylo vytvořeno do té doby, a pomohly odkrýt stavbu a funkci lidského a zvířecího těla. > Koňská síla - Jedním z nejdůležitějších vynálezů průmyslové revoluce byl parní stroj, vyvinutý skotským inženýrem Jamesem Wattem (1736 - 1819). Ten použil k popisu výkonu stroje termín koňská síla, který se používá dodnes. Jedna koňská síla se rovná 746 wattům. > Fotografie - Eadweard Muybridge (1830 - 1904) byl britský fotograf. Vytvořil sérii fotografií pohybu zvířete. Do té doby nikdo skutečně neznal posloupnost dopadu koňských kopyt na zem při pohybu. Zdroj: Podle knihy Obrazový průvodce Kůň a pony